Litevští obyvatelé
V Litvě nyní žije kolem 3 350 000 obyvatel, z toho 83,45 % obyvatelstva Litvy tvoří Litevci, významná je polská (6,74 %), ruská (6,31 %) a běloruská (1,1 %) menšina. Poláci žijí v oblasti Vilniusu, Rusové v městech Vilnius a Klaipėda. Běloruská menšina žije v pohraničních oblastech. Romů je zde kolem 3000, tvoří tedy 0,09 % obyvatelstva. Litevština, která je úředním jazykem, patří spolu s lotyštinou do skupiny baltských jazyků. Ruská menšina požaduje, aby úředním jazykem byla i ruština.
Vztahy s ruskou menšinou jsou částečně komplikované. Menšina požaduje texty nejen v latince, kterou Litevci znova zavedli, ale i v azbuce. Vznikla jako pozůstatek okupace SSSR a osidlování. Litevci považují ruskou menšinu za přítěž a neakceptují jejich existenci.[zdroj?]
Demografický obraz Litvy výrazně poznamenaly turbulence 20. století. Během sovětské okupace v letech 1940 a 1941 bylo asi 5000 lidí popravených a 45 000 deportovaných na Sibiř. Během německé okupace v letech 1941 a 1945 zahynulo okolo 370 000 lidí. Po opětovném připojení Litvy k SSSR roku 1945 emigrovalo asi 80 000 lidí a okolo 205 000 lidí deportovali na Sibiř. Nejkrutější osud postihl Židy. Před druhou světovou válkou se cca 7,5 % obyvatelstva hlásilo k židovské národnosti (zejména městské obyvatelstvo, řemeslníci a obchodníci). Vilniusu, kde Židé tvořili až 30 % populace, bylo někdy přezdíváno severní Jeruzalém. Takřka všichni litevští Židé zahynuli za nacistické okupace nebo emigrovali po válce do USA a Izraele, takže dnes jich je tu jen okolo 4000. Významným faktorem, který ovlivnil národnostní strukturu obyvatelstva, bylo po připojení Litvy k SSSR masivní přistěhovalectví Rusů (přesto však menší než v Lotyšsku a Estonsku).
Náboženství
- Podrobnější informace naleznete v článku Římskokatolická církev v Litvě.
Z evropských zemí byla Litva christianizována až jako poslední – roku 1386. Dnes se drtivá většina (79 %) obyvatel hlásí k katolické církvi, která má ve společnosti velký vliv, k čemuž výrazně přispělo i to, že v průběhu padesáti let komunistické a ruské nadvlády představovala katolická víra významný sebeidentifikační prvek litevského národa. Litva je jediným státem na území bývalého SSSR, kde má katolická církev dominantní postavení.
K východnímu křesťanství - pravoslavné církvi se hlásí zejména ruské obyvatelstvo (4,07 %). Protestantismus (1,9 %) má z hlediska počtu věřících jen okrajový význam a početně nevýznamné komunity představují i Židé a muslimové. Relativně malou skupinu tvoří ateisté (14,86 %).
Města
Dvě třetiny obyvatelstva (68,5 %) žije ve městech. Kromě hlavního města Vilniusu (542 782 obyv.) jsou dalšími významnými litevskými městy přístav Klaipėda (185 936), na soutoku řek Nemunas a Neris ležící Kaunas (358 111) a v severní části země Šiauliai (128 397) a Panevėžys (114 582).
le Vilnius a Kaunas. Venkov zaplňuje hustá síť malých vesnic.
